Carne Labs Glutamin 500g

Doporučené dávkování:

Kávová lžička (3g) 60 minut před fyzickou zátěží. 40 minut po zátěži nebo před spaním. 

Složení:

100% L-glutamin

Upozornění: jedná se o doplněk stravy

PROČ UŽÍVAT GLUTAMIN?

Glutamin je jednou z 20 aminokyselin, které se nacházejí v našem těle. Dokonce se jedná o nejvíce zastoupenou aminokyselinu v organismu. V případě 70 kg člověka to dělá přibližně 70–80 g a z tohoto množství se průměrně 80 % nachází ve svalové tkáni. V kosterním svalstvu tak má největší podíl ze všech aminokyselin.

Tato aminokyselina patří mezi podmíněně esenciální, takže si ji naše tělo dokáže samo vyrobit, ale v určitých situacích tato přirozená syntéza nemusí stačit. Proto je někdy nutné glutamin přijímat také z externích zdrojů, ať už potravy, tak suplementů.

Existují dvě formy glutaminu, a to L a D. Přičemž pro člověka je využitelná pouze L-forma, kterou běžně najdeme v potravinách a doplňcích stravy.  

Někdy lidi mohou zaměnit glutamin za kyselinu glutamovou, též nazývaný jako glutamát. Což je ovšem špatně. Obě tyto látky patří mezi aminokyseliny, ale v těle mají odlišné funkce. 

• Glutamát je neesenciální aminokyselinou, kterou si naše tělo dokáže samo vyrobit mimo jiné i z glutaminu. Slouží jako excitační neurotransmiter, který se podílí na mozkových funkcích, jako je myšlení nebo paměť. V potravinářství se tato látka používá jako dochucovadlo. 

• Glutamin má narozdíl od něj v těle komplexnější funkce. Hraje roli v metabolismu, imunitě a dalších fyziologických procesech

Jakou má glutamin funkci v těle?

1. Základní složka svalové hmoty a dalších tkání

Glutamin je stejně jako ostatní aminokyseliny základní stavební složkou tělesných tkání. Dokonce tvoří 50–60% podíl všech aminokyselin ve svalech. Velkou měrou se tak podílí na jejich růstu i regeneraci.

2. Zdroj dusíku 

Glutamin vyniká nad většinou dalších aminokyselin také dvojnásobným obsahem dusíku. Ten je základem peptidových vazeb všech bílkovin našeho těla a také je strukturální složkou RNA a DNA neboli naší genetické informace. Proto může být suplementace glutaminu prospěšná třeba v pooperačních stavech, v období nemoci a dalších situacích, kdy naše tělo potřebuje intenzivněji regenerovat a budovat tělesnou tkáň.

3. Podpora hojení ran

Glutamin se účastní procesu hojení ran tím, že podporuje funkci imunitního systému a také se podílí na tvorbě kolagenu, což je hlavní strukturální bílkovina v kůži.

4. Zdroj energie

Některé buňky střevní sliznice a imunitního systému využívají glutamin jako zdroj energie. Proto patří mezi klíčové látky, které se podílejí na optimálním trávení a imunitních funkcích.

5. Účast na sacharidovém metabolismu

Aminokyselina glutamin se účastní glukoneogeneze, což je proces, při kterém vzniká glukóza (jednoduchý cukr) z jiných než sacharidových zdrojů, jako je třeba laktát nebo glycerol. Na základě série metabolických reakcí tak z něj může vzniknout glukóza, která je rychle využitelným zdrojem energie pro naše tělo.

6. Tvorba glutathionu a neurotransmiterů

Z glutaminu se také tvoří nejdůležitější antioxidant lidského těla glutathion, který pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem. Stejně tak je prekurzorem hlavního excitačního neurotransmiteru glutamátu, který se v mozku podílí například na schopnosti myslet, učit se a koncentrovat. Organismus ho ale dokáže využít i pro syntézu neurotransmiteru GABY (kyselina gama-aminomáselná), který má naopak inhibiční neboli zklidňující účinky.

7. Udržování acidobazické rovnováhy a účast na detoxikaci

Udržení acidobazické rovnováhy neboli pH v optimálním rozpětí je esenciální pro zdraví organismu. Glutamin v tom má rovněž prsty díky tomu, že se tvoří z glutamátu a amoniaku, což je látka zásadité povahy. V případě, že máme v těle nadbytek amoniaku, může organismus začít vyrábět více glutaminu, a tím zásaditost snížit. Zbaví se tak nežádoucího volného amoniaku, a podpoří zároveň přirozenou detoxikaci organismu. Pokud naopak hrozí příliš kyselé pH, glutamin se rozloží a amoniak zvýší zásaditost pH na normální hodnoty.

Podívejme se na glutamin trochu více podrobněji pro pochopení širšího spektra souvislostí.

Jakou roli hraje Glutamin v našem těle

L-Glutamin se v těle účastní celé řady velmi významných fyziologických dějů. A to dokonce do takové míry, že se za určitých okolností jako je stres, nemoc, ale i pravidelné a náročné sportovní tréninky, stává podmíněně esenciální aminokyselinou. A proto je vhodné Glutamin dodávat ve formě doplňků výživy. Je to proto, že samotný přísun L-Glutaminu z potravy či vlastní tvorby v těchto výše zmíněných případech rozhodně nestačí pokrývat potřeby organismu!

V přirozené stravě je nejvíce tato aminokyselina zastoupená v rostlinných zdrojích, a to především v pšeničné bílkovině gliadinu (až 31%). Naopak v živočišných produktech, kde Glutamin také najdeme, je jeho podíl na aminokyselinovém spektru nevýznamný. To však neplatí o kaseinu, který obsahuje 24% L-Glutaminu.

V organismu vzniká L-Glutamin navázáním amoniaku na kyselinu glutamovou, a toto je jedna z důležitých reakcí, kterou se organismus zbavuje tohoto buněčného jedu, který narušuje mozkové funkce. Tímto může L-Glutamin zlepšovat jak krátkodobou, tak také dlouhodobou paměť a schopnost koncentrace.

L-Glutamin se zapojuje do tolika fyziologických procesů, že je velmi těžké říct, který z nich je důležitější. Ale jeden z nejzásadnějších efektů je jeho vliv na imunitu organismu. Glutamin totiž slouží jako přímá výživa bílých krvinek, které jsou základní součástí různých obranných mechanismů a imunitního systému.

Bez Glutaminu se neobejde ani tvorba jednoho z nejdůležitějších antioxidantů, a to glutationu, který se tvoří v játrech. L-Glutamin je rovněž hlavní „potravou“ pro buňky střevní sliznice – enterocyty. Ty se obnovují každé tři dny a k tomu potřebují glutamin. Studie prokazují, že na tyto procesy se využije až  40% celkově spotřebovaného Glutaminu.

A co Glutamin a sport?

Už jsme si zmínili, že když jsme vystaveni jakýmkoli zátěžovým situacím jako psychickému stresu, nemoci, oslabení organismu po operacích a pravidelnému intenzivnímu tréninku, tak tělo spotřebovává enormní množství L-Glutaminu, často mnohem více, než má k dispozici.

Hladina Glutaminu tedy prudce klesá a je prokázáno snížení vnitrobuněčného L-Glutaminu po výkonu na méně než polovinu původního množství. Tělo reaguje na zvýšenou potřebu L-Glutaminu během zátěžových situacích jeho zvýšenou tvorbou. Jakýkoliv stres totiž provokuje vylučování (pro sportovce a zvláště kulturisty) obávaného katabolického hormonu kortizolu. Stresové hormony podporují tvorbu enzymu glutamin-syntetázy, což zvyšuje tvorbu L-Glutaminu ve svalech.

Háček je v tom, že tento proces tvorby L-Glutaminu se děje na úkor jiných aminokyselin, které jsou jinak potřebné k tvorbě svalové hmoty. Syntéza L-Glutaminu ve svalech vede tedy vždy ke ztrátám svalových aminokyselin, k negativní dusíkové bilanci a tím k odbourávání svalové hmoty. Zvláště stresem vyvolaná zvýšená potřeba L-Glutaminu v jiných tkáních, vede k jeho vyprazdňování ze svalů, a protože hladina L-Glutaminu úzce souvisí s proteosyntézou, tak ta zákonitě klesá.

Výsledkem společného působení těchto negativních faktorů, tedy snížení proteosyntézy a zvýšeného odbourávání svalových bílkovin, je ztráta svalové hmoty „díky“ stresem podmíněného přetrénování.

Těmto nežádoucím procesům je v našich silách zabránit tím, že budeme věnovat pozornost suplementaci L-Glutaminem! Projevuje se přímá úměra velikosti proteosyntézy se zvyšující se koncentrací L-Glutaminu ve svalech, a to je jistě další významný důvod. Svaly budující účinky L-Glutaminu souvisejí rovněž s další jeho vlastností, a to s hydratací svalové buňky vedoucí ke zvětšení jejího objemu a novější studie dokonce tvrdí, že stav hydratace buňky je pro proteosyntézu naprosto směrodatný. Vyšší zavodnění buňky působí jako anabolický signál podporující syntézu svalové bílkoviny a nejenom to. Zvyšuje syntézu jaterního glykogenu, jehož hlavním úkolem je udržovat stabilní hladinu krevního cukru. Omezením příjmu sacharidů například v rámci redukční diety se snižuje vlastní tvorba L-Glutaminu až o 25% a suplementace L-Glutaminem se tedy jeví v těchto případech zvláště užitečná.

Průběh kolísání hladiny L-Glutaminu v krvi, nezávisle na typu pohybové aktivity, je prakticky obdobný: během výkonu se jeho hladina zvyšuje a následuje zřetelné snížení během regenerační fáze (potřeba jeho doplnění). Doba potřebná k vyrovnání hladiny L-Glutaminu po tréninku závisí na délce a intenzitě výkonu, ale vždy trvá několik hodin. Sportovci trpící přetrénováním vykazují trvale nízkou hladinu L-Glutaminu, což se může projevit i negativními účinky na trávicí a imunitní systém. A naopak měření hladiny L-Glutaminu může být dobrým indikátorem stavu zdraví organismu a varovným signálem přetrénování.